Cizrna neboli římský hrách

Cizrna neboli římský hrách

Cizrna nebo latinsky Cicer arietinum je známá také jako římský hrách. Semena cizrny obsahují velké množství bílkovin. Cizrna je druhem luštěnin, které se pěstovali už před 7500 lety na Středním východě.

Druhy cizrny

Existují tyto hlavní druhy cizrny:

Desi cizrna

Desi cizrna má malá, tmavší semínka a hrubou slupku. Pěstuje se hlavně v Indii a dalších částech indického subkontinentu, dále pak v Etiopii, Mexiku a Íránu. Desi znamená země, v Bengálsku tuto cizrnu nazývají černou cizrnou. Desi je pravděpodobně nejstarším druhem cizrny, protože se velmi podobá cizrně z archeologických nalezišť a planě rostoucím předkům zvaných Cicer reticulatum, který roste na jihovýchodě Turecka. Desi cizrna má výrazně vyšší obsah vlákniny než jiné odrůdy a má nízký glykemický index. To znamená, že se hodí pro osoby, které mají problémy s krevním cukrem.

Bombajská cizrna

Bombajská cizrna je také tmavá, ale větší než desi. Tato cizrna je také velmi populární na indickém subkontinentu.

Kabuli cizrna

Kabuli cizrna se od ostatních dvou druhů liší zejména svou barvou – je světlá, má větší plody a hladkou slupku. Pěstuje se ve středomoří, jižní Evropě, severní Africe, jižní Americe a na indickém subkontinentu. Její název pochází z oblasti v Afghánistánu (Kábul).

Černá cizrna

Černá cizrna (Ceci neri) se pěstuje pouze v Apulii, což je oblast na jihovýchodě Itálie. Je větší a tmavší než ostatní odrůdy.

Zdravotní přínosy cizrny

Cizrna je často právem spojována s následujícím zdravotními přínosy:

Diabetes (cukrovka)

Studie ukázaly, že diabetici, kteří konzumují stravu bohatou na vlákninu, mají nižší hladinu cukru v krvi. Pro ženy se doporučuje denní příjem 21-25 g vlákniny, pro muže pak 30-38 g (závisí to samozřejmě na množství přijatých kalorií).

Zdravé kosti

Cizrna obsahuje železo, fosfor, vápník, hořčík, mangan, zinek a vitamín K. Všechny tyto živiny se podílí na tvorbě a udržování struktury a pevnosti kostí. Pro správnou mineralizaci kostí je potřeba konzumovat fosfor i vápník v rovnováze. Pokud přijímáme v potravě mnohem více fosforu než vápníku, povede to k úbytku kostní hmoty. Železo, zinek a mangan hrají hlavní roli při tvorbě a zrání kolagenu. Nízký příjem vitaminu K je zase spojen s častým vznikem zlomenin.

Krevní tlak

Důležitá je také konzumace s nízkým obsahem sodíku a to zejména pro snížení krevního tlaku. Stejně tak důležitý je zvýšený příjem draslíku.

Zdravé srdce

Je opět způsobeno vysokým obsahem vlákniny, která celkově zpomaluje trávení a tím i vstřebávání cukrů do krve. Dále pak cizrna obsahuje draslík, vitamín C a B6. Cizrna naopak neobsahuje žádný cholesterol.

Prevence rakoviny

Selen je minerální látka, která není obsažena v žádném ovoci ani zelenině, nachází se ale v cizrně. Selen je důležitý pro správnou funkci enzymů a má detoxikační účinky – zachycuje toxiny v těle, které vytváří rakovinu. Tyto toxiny pak odvede z těla ven. Navíc má selen protizánětlivé účinky a zpomaluje růst nádorových buněk. Další skvělou látkou v boji proti rakovině je kyselina listová, která má úžasnou funkci při opravě DNA, a tím zabraňuje tvorbě nádorových buněk mutací DNA. Saponiny zase brání šíření rakovinných buněk po těle.

Cholesterol

Již bylo řečeno, že cizrna samotná neobsahuje žádný cholesterol a má schopnost upravovat jeho hladinu v těle.

Zánět

Další užitečnou živinou obsaženou v cizrně je cholin. Ten pomáhá lidskému tělu se spánkem, pohybem svalů, podporuje paměť a schopnost učení se. Cholin udržuje i strukturu buněčných membrán, pomáhá při přenosu nervových impulsů, napomáhá absorpci tuku a snižuje chronické záněty.

Trávení

díky svému vysokému obsahu vlákniny pomáhá cizrna předcházet zácpě a podporuje pravidelnost trávicího traktu.

Udržuje hmotnost a pocit sytosti

Toto je opět zásluhou vlákniny. Vláknina se tráví pomaleji a snižuje chuť k jídlu.

Potencionální riziko spojené s konzumací cizrny

Všechny luštěniny obsahují oligosacharidy známé jako galaktiny – což jsou složité cukry, které tělo nemůže strávit, protože mu chybí na to potřebný enzym. Z tohoto důvodu způsobují luštěniny plynatost. Proto je vhodné zavádět luštěniny do svého jídelníčku postupně. Další možností je slít vodu, ve které jsme namáčeli cizrnu (či jiné luštěniny) a vařit je už v čisté vodě. Tím se zbavíme sice ne všech oligosacharidů, ale několika přece.

Pro lidi, kteří berou beta-blokátory (léky na srdeční choroby), by měla být konzumace cizrny s mírou. Obsahují totiž vysoké množství draslíku. Tento draslík také způsobuje problémy u lidí, jejichž funkce ledvin není stoprocentní – v takovém případě se draslík může dostat do krve a výsledky jsou fatální.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doporučujeme
300x600.png

Naše tipy
Sledujte také magazín o hubnutí Tukožrout.cz.