Kosterní soustava

Kosterní soustava

Lidské tělo se skládá z celé řady systémů (soustav), například kardiovaskulární systém, trávicí systém, endokrinní systém, svalový systém, neurologický systém, respirační systém a kosterní soustava.

Funkce kosterní soustavy

Kosterní soustava se skládá z 206 kostí a má tyto základní funkce:

  • Podpora svalů a tkání. Kosti se dělí do základních skupin: dlouhé (například stehenní kost), krátké (kůstky nártu), ploché (čelo), nepravidelné (obratle).
  • Ochrana životně důležitých orgánů. Například lebka chrání mozek, obratle chrání míchu a hrudní koš chrání srdce a plíce.
  • Pohyb. Ke kostem jsou pomocí pojivových tkání a chrupavek připojeny svaly, které zajišťují pohyb lidského těla. Spoje umožňují pohyb mezi kostí a přímo souvisí s typem kloubu a rozsahem pohybu. Spoje jsou pevné vláknité (například kosti lebky), mírně pohyblivé (stydké kosti) a pohyblivé.
  • Skladování minerálních látek a krvinek. V některých kostech se nachází kostní dřeň, která produkuje červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Minerální látky, zejména vápník a fosfor jsou zde také uloženy a jsou distribuovány do jiných částí těla.

Vliv cvičení na kosterní systém

Stav kostí můžeme vylepšit cvičením, který odpovídá mechanickému namáhání (například tahání, vzpírání). Toto mechanické namáhání způsobuje vyšší zásobu minerální soli v kostech a vyšší výroba kolagenních vláken. Proto může být jak hustota tak i velikost kosti zvýšena. Vznik větší kostní hmoty lze pozorovat u vzpěračů než u vytrvalostních sportovců. Vyšší kosterní hmotu mají hráči, kteří hrají s pomocí raket (například tenisti) než hráči, kteří hrají pažemi (volejbal).

Takže pokud je nedostatek mechanického namáhání (například v důsledku zranění, nohy v sádře apod.), dochází k odvápnění kosti a snížení její velikosti a hustoty.

Proto je cvičení považováno za prospěšné, avšak je třeba dát pozor na zátěž, kterou našemu tělu vystavujeme. Děti by neměli být vystavování sportu, který zahrnuje vysoký stupeň mechanického namáhání, částečně proto, že jejich kosti jsou ve vývinu a proto jsou slabší, a také z důvodu nepříznivých účinků na vývoj kostí (různé zakřivení).

Za nepříznivé účinky pozorovatelné na kostech považujeme také stárnutí. Stárnutím kosti ztrácí vápník a je zvýšené riziko vzniku osteoporózy. Dále pak se vlivem stárnutí produkuje méně proteinu, a tím se kosti stávají křehčí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doporučujeme
300x600.png

Naše tipy
Sledujte také magazín o hubnutí Tukožrout.cz.